Jak to začalo a kde se vzala myšlenka sanitky, která plní přání?

24.07.2021

Za vším stojí Peťka. Protože před svou nemocí pracovala jako delegátka cestovní kanceláře v Chorvatsku, jejím přáním bylo ještě vidět moře. Když s tímto přáním přišla na tým jedna z našich sestřiček, zdálo se neřešitelné. Ale cesta vždy je. Neměli jste tehdy ještě vlastní sanitku a museli jsme vše domlouvat jinde a málem se to povedlo. Nakonec se zdravotní stav Peťky zhoršil tak, že cesta už nebyla možná. Díky Peťce jsme začali přemýšlet nad tím, aby to u jiných pacientů šlo. Rychleji a vlastní sanitkou.

Peťka

Dobrý den. Tohle je Peťka, naše dnes již zesnulá milovaná dcera.

Nejsme si úplně jistí, čím a jak začít... Víme jen, že myšlenka domácích hospiců je jedním z nejvyšších projevů lidskosti v té nejzákladnější podobě. Umožňuje našim nejbližším, aby poslední chvíle své těžké nemoci prožili v jim důvěrně známém prostředí s lidmi, které milují a kteří milují je. Neumíme najít dostatečná slova díků a vděčnosti všem lidem z domácího hospicu Girasole. Těm, kteří tady pro nás a naši úžasnou dceru Peťku byli až do samého konce.

Každému, kdo se - stejně jako my - chce v posledních chvílích postarat o své blízké doma a v kruhu rodiny, bychom tak chtěli vzkázat: ANO. JDE TO. A NEDEJTE SE NIKÝM A NIČÍM ODRADIT. Víme, že je to nenahraditelně důležité pro každého, kdo odchází - protože to nám sama řekla i naše umírající dcera Peťka. Chtěla být prostě doma s námi...

Domácí hospic se profesionálně ujme veškeré lékařské péče 24/7, poskytne vám psychosociální podporu a péči, a ještě vám poradí a pomůže s finanční podporou.

V případě Girasole navíc péče o rodinu úmrtím nekončí. Jsme nesmírně vděční za návštěvy děvčat a jejich podporu i po odchodu naší dcery.

Když po mnoha letech Peťčiny nemoci přišly TY chvíle, bylo pro nás naprosto přirozené, že naše dcera - náš statečný Fénix a bojovník - bude do své poslední chvíle doma s námi a my s ní.

Než to přišlo, nepřemýšleli jsme o tom, jak to uděláme, jestli to půjde, jaké to bude - a myslím, že o tom dopředu moc nikdo nepřemýšlí. My a tím myslím i Peťku, jsme ale měli jasno, KDE a s kým toto poslední vyprovázení proběhne.

Velice děkujeme i lékařům z Masarykova onkologického ústavu v Brně, kteří se nás hned zeptali, jak a kde chceme, aby bylo o Peťku v posledních dnech postaráno. Poté kontaktovali domácí hospic Girasole v Hustopečích u Brna a poskytli nám všechen zdravotnický materiál k zajištění potřebné péče vzhledem k její diagnóze.

Od první návštěvy děvčat z Girasole jsme cítili velkou podporu. Cítili jsme, že nám pomohou projít tímto těžkým obdobím ze všech svých sil a využijí všechny možnosti. V těchto dnech byla ještě Peťka zdánlivě energická a čile komunikující skvělá slečna - a dala si na tomto dojmu záležet.. Nerada dělala lidem starosti a pokud měla alespoň trošku sil, rozdávala úsměv, a žádala jen velmi málo. Naděje, že ještě jednou uvidí moře, i když vzhledem k jejímu stavu se zdravotním doprovodem, jí jistě přidala několik vzácných dní života.... A za to vděčíme panu řediteli Girasole.

A pak nevyhnutelně přišel ten okamžik...

Těmito slovy, které s láskou napsal Petrušky bráška Jakub, se za nás všechny s naší holčičkou rozloučil při jejím pohřbu 24.5.2021 , v den jejích 30-tých narozenin, v kapli Brněnského ústředního hřbitova. A protože ji tak výstižně a láskyplně vystihují, rádi se s vámi o ně s jeho laskavým svolením podělíme:


 

"Všichni víte, proč jsme dneska tady. Jsme tady proto, že se Peti splnilo její poslední přání. Moje ségra byla a je jedna z nejsilnějších lidí, co každej z nás, kdo tu dnes jsme, poznali. A ona sama ukázkově žila heslem "Žij, jako by dnešní den byl ten poslední". A ve chvíli, kdy ten den poznala, už na něj - jako vždycky měla plán. Svolala rodinu a všem poděkovala za to, že jsme tam s ní.

Možná si říkáte, proč některý ty, kteří jste ji chtěli navštívit, nepřijala. Bylo to jen proto, že si přála, abyste si ji pamatovali takovou, jako jste ji viděli naposled. Silnou. Plnou energie. Od rány. Peťa se nikdy nebála vyjít z komfortní zóny a vždycky se jí to vyplatilo. A v tomhle bychom si z Peti měli vzít příklad: Nebát se a jít si za svým.

Když jste byli v úzkých. Když jste potřebovali pomoct - Peťa tady vždycky byla. A nikdy nechtěla nic na oplátku. Uměla dát dohromady lidi, kteří by se spolu jinak nikdy nepotkali. Vytvořila spoustu přátelství, která trvají. A když jste byli na dně, vždycky Vám pomohla se odrazit. Každej z Vás od ní určitě někdy slyšel větu, která mu v hlavě zazní pokaždý, když se cítíte být na dně. A jedno z jejích přání je určitě, abyste si v těžkých chvílích tuhle větu vždycky přehráli v hlavě a vzpomněli si na to, co by udělala ona.

Kdo Peťu znal ví, že byla mistryně plánování. Ačkoliv to vždycky vypadalo, že se s ní věci dějí tak nějak samy a přirozeně, vždycky běžely přesně podle plánu. Byla to agentka, která o všech věděla všechno (a jestli si myslíte, že ne, tak víte, že lžete sami sobě). Měla plán prostě na všechno. Na práci, na výlety, i na vztahy se všema z nás. To nemá být nějaká negativní věc. Ségra nás prostě všechny znala tak skvěle, že přesně věděla, co komu říct nebo co udělat, abychom udělali to, co si přeje. Plán ale měla i na svoje poslední dny: Přála si odejít doma. Přála si odejít obklopena těmi nejbližšími. A přála si odejít ve spánku. Tak, jak si to vlastně přejeme my všichni. A i její poslední plán jí vyšel.

Ségra dokázala zařídit a rozjet takovou párty, na kterou nikdo z nás nikdy nezapomene. A jedno z jejích posledních přání bylo NE to, abychom byli nešťastní.

Ale abychom ještě jednou - naposled - udělali takovou párty, jakou měla ráda. Oslavu života - přesně tak, jak to dělala ségra. Protože život je potřeba pořádně oslavovat celou dobu, co trvá. Vaše přítomnost tady pro nás znamená hodně a zároveň ji bereme jako vyjádření upřímné soustrasti. A proto bychom vás rádi poprosili, abyste nám během poslední písně nechodili upřímnou soustrast přát."

Takže, pokud jste se dostali do podobné situace jako my, a stojíte před rozhodnutím, jak se o své milované postarat, jděte do toho. Vyhledejte nejbližší společnost, která služby domácího hospicu poskytuje a o svoje blízké se za její pomoci a podpory postarejte, jak si oni přejí. Přejeme vám k tomuto úsilí hodně sil.

Manželé Libka a Jirka Kolesíkovi