Přání první: Vidět zrekonstruovanou koupelnu

Po svezení na lehátku ze sanitky většina z nás netouží. Ale i tak se dají plnit přání! Přání, která jsou možná jedny z těch posledních. Při jedné z posledních návštěv naší psychosociální pracovnice u pacienta domácího hospice, který pro velké bolesti netoleruje jinou polohu než vleže, zaznělo konkrétní přání: "Víte, já bych se ještě chtěl podívat do koupelny. Máme ji nově opravenou, ale dokud jsem mohl stát na nohou, nestihl jsem se podívat. Teď už jen ležím a s postelí se tam nedostaneme," říká odevzdaně pan Antonín. 

Úkolem psychosociální pracovnice je doprovázet pacienta a jeho blízké ve složité době, která neskončí jinak, než smrtí. Dříve, nebo později. Psychosociální pracovnice je člověkem, kterému se mohou svěřit se svými obavami, strachem a otázkami...společně si mohou povídat, mlčet i plakat. A protože se snažíme pro pacienta udělat vždy to nejlepší, na jedné z porad paliativního týmu zaznělo i toto přání. Nápadů bylo spousta, ale žádný nebyl proveditelný. Nicméně, jak náš ředitel říká: "mladý voják, hotový kouzelník, nezbývá než jediná možnost - sanitní lehátko!" Ani týden to netrvalo, a panu Antonínovi jsme mohli splnit jeho přání. Dnes se podíval do koupelny, a když už jsme byli v ráži, tak také na verandu, dvůr a nakonec i do stodoly. Úsměv a radost byla největší odměnou. Velmi děkujeme zdravotní dopravní službě Donera za velkou pomoc při plnění tohoto přání. A všem přejeme hodně radosti...nic to nestojí.