O vážných věcech se dá mluvit i s lehkostí. V Břeclavi jsme nechali péči namalovat dětskýma očima

Jak dětem přiblížit svět péče o nemocné a seniory? Někdy stačí pár barevných fixů, netradiční fotobox a někdo, kdo se nebojí vzít věci do vlastních rukou. Na osvětové akci Zachraň (si) život v Břeclavi jsme vyzkoušeli, že i vážná témata se dají otevírat hravě, srozumitelně a s úsměvem.

Dětské akce jsou pro nás vždycky tak trochu výzva. Jak přiblížit dětem svět péče, vážných nemocí a pomoci druhým tak, aby mu rozuměly, nebály se ptát a věděly, že i ony mohou něco změnit? Právě nad tím jsme přemýšleli při přípravě našeho stanoviště na osvětovou akci Zachraň (si) život, kterou v Břeclavi pořádala Lumpárna, dětský kroužek zaměřený na smysluplné aktivity pro děti.

Nakonec jsme se rozhodli pro trochu netradiční řešení. A protože někdy pomůže podívat se na věci dětskýma očima, svěřili jsme přípravu programu té nejpovolanější – sedmileté Terezce, nejmladší člence našeho marketingového týmu.

Fotobox s trochu delší expozicí

Na našem stanovišti vyrostl barevný fotobox, který přitahoval pozornost dětí i dospělých. Jenže tady se fotografie netiskly. Místo toho si návštěvníci odnášeli vlastnoručně malované portréty. O jejich vznik se postarala právě Terezka, která každému věnovala svůj čas, papír a pár tahů fixem. A nutno dodat, že někteří měli na výslednou podobu portrétu opravdu trochu delší expozici. 😉

Z obyčejného obrázku se tak stal malý dárek, který měl ještě jedno překvapení. Na druhé straně portrétu totiž návštěvníci našli jednoduché tipy, jak mohou děti pomáhat babičkám, dědečkům nebo jiným blízkým, kteří jsou nemocní a potřebují péči. Nešlo o žádné složité návody. Spíš o připomenutí, že i malé gesto může mít velký význam. Že můžeme potěšit obrázkem, naslouchat, podat pomocnou ruku, udělat někomu radost nebo mu jednoduše věnovat svůj čas.

Jak mluvit s dětmi o vážné nemoci?

Vážná nemoc v rodině zasahuje všechny její členy. Dospělí často řeší praktické otázky, péči, léčbu i vlastní obavy. Děti přitom mohou vnímat mnohem víc, než si myslíme. Všímají si změn, slyší rozhovory a někdy si samy vytvářejí vysvětlení, která mohou být děsivější než skutečnost.

Proto je důležité s nimi mluvit otevřeně, přiměřeně jejich věku a bez zbytečného zastírání. Nemusíme jim hned vysvětlovat všechno. Můžeme odpovídat na jejich otázky, dát jim prostor pro vlastní pocity a ujistit je, že za nemoc ani za to, co se v rodině děje, nemohou.

Stejně důležité je ukazovat jim, že péče není jen záležitostí lékařů, zdravotních sester nebo dospělých příbuzných. Každý může přispět tím, co je v jeho silách. Dítě samozřejmě nemá nést odpovědnost za péči o nemocného. Může ale být součástí rodinného života, ve kterém si lidé pomáhají, zajímají se o sebe a tráví spolu čas.

Právě takové drobnosti pomáhají dětem pochopit, že nemoc a stáří jsou součástí života a že ani v náročných chvílích nemusíme zůstávat sami.

Pomoc může mít mnoho podob

V Girasole se každý den setkáváme s lidmi, kteří pečují o své blízké. Víme, že taková péče přináší nejen praktické starosti, ale také spoustu emocí, otázek a někdy i nejistoty, jak o celé situaci mluvit s rodinou.

Naše práce proto není jen o samotné péči o nemocné. Důležité je také vysvětlovat, podporovat a pomáhat lidem zorientovat se v situacích, na které je život často nepřipraví.

Osvěta pro děti je jedním z kroků, jak přirozeně otevírat téma stáří, nemoci a vzájemné pomoci už od útlého věku. Nemusíme začínat těžkými rozhovory. Někdy stačí obrázek, jednoduchý příběh nebo otázka, která dětem pomůže pochopit, proč je důležité všímat si lidí kolem sebe.

A možná právě díky podobným setkáním zjistí, že pomáhat nemusí znamenat zachraňovat život. Někdy stačí udělat den o trochu hezčí někomu, kdo to právě potřebuje.

Děkujeme za pozvání

Děkujeme Lumpárně za pozvání na akci Zachraň (si) život v Břeclavi a za příležitost být součástí dne, který dětem přibližoval důležitost pomoci a první pomoci.

A zvláštní poděkování patří naší sedmileté Terezce, která nám připomněla, že někdy je nejlepší nechat věci na dětech. Jejich pohled na svět bývá totiž překvapivě jednoduchý: když můžeme někomu udělat radost, proč to nezkusit?